Včelařská konference

"Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec"
A šla by vrba jíva, jejíž řízky běžně nekoření, hromadně zakořenit třeba přes zelené řízky v květnu ošetřené stimulátorem? Máte někdo aspoň představu, jestli by to šlo?
Mám úmysl osázet určitou plochu, nyní zarostlou hlavně kopřivami, trním a různými plevelnými dřevinami sazenicemi na produkci biomasy, ale je to na osamělém schovaném místě a běžně používané topoly a vrby na biomasu mají lesní zvěři hodně chutnat , takže musí být kvalitně oploceny, vrba jíva, pokud jsem si všiml, zvěři nechutná.

On to nikdo nepotřebuje Na řez kočiček se množí jiné druhy od jívy téměř nerozeznatelné.
Pro sadovnické účely je to podobné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 12:26:31
> ----------------------------------------
> "Ona je vrba a vrba Některé koření dobře jíva téměř vůbec"
> A šla by vrba jíva, jejíž řízky běžně nekoření, hromadně zakořenit třeba
> přes zelené řízky v květnu ošetřené stimulátorem? Máte někdo aspoň
> představu, jestli by to šlo?
> Mám úmysl osázet určitou plochu, nyní zarostlou hlavně kopřivami, trním a
> různými plevelnými dřevinami sazenicemi na produkci biomasy, ale je to na
> osamělém schovaném místě a běžně používané topoly a vrby na biomasu mají
> lesní zvěři hodně chutnat , takže musí být kvalitně oploceny, vrba jíva,
> pokud jsem si všiml, zvěři nechutná.
>
>
>

"On to nikdo nepotřebuje Na řez kočiček se množí jiné druhy od jívy téměř nerozeznatelné.
Pro sadovnické účely je to podobné"
Zní to logicky. No, nějak to vyřeším.

Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu / jívu.Pri takomm množstve bla bla bla príspevkov sa asi ťažko pamätá,čo už napísané bolo. Takýmto spôsobom je možné zakoreňovať aj "záhradnícke" šľachtené rakyty.

Nejpolihlivější je jívu set. Pokud chceme její klony Nejlepší je ji naroubovat na prut vrby košíkařské a ten pak zasadit přímo na místo De to až na 2m délky a získáte tak příkladně u převislé jívy vysoký kmen.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vrba na ja?e.
> Datum: 03.4.2010 18:12:42
> ----------------------------------------
> Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma
> "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1
> 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu
> / jívu.Pri takomm množstve bla bla bla príspevkov sa asi ťažko pamätá,čo už
> napísané bolo. Takýmto spôsobom je možné zakoreňovať aj "záhradnícke"
> šľachtené rakyty.
>
>
>

"Ide to s účinnosťou 90%. RaPo, ked si prejdeš svoje príspevky na téma "vrby", tak najdeš medzi svojimi bla bla bla príspevkami v dobe 19. ÷ 25. 1 2008 aj príspevok č.26901 /21.1.2008, kde sa hovorí, ako zakoreňovať rakytu / jívu"

Myslíte toto?
> Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
> záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
> vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
> stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
> zahlušeny plevelem.
> U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
> trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
> rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
> samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
> nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
> nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
> ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
> porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
> větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
> ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
> prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
> kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
> všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
> rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
> kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
> nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
> rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
> Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
> vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
> opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
> rostoucí přesadit do záhonů.
> Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
> silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
> výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
> proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
> do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
> používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
> zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
> některých jabloní.
>
> R. Polášek

Na to jsem se právě ptal, jestli někdo nemá zkušenosti právě s tém rozmnožováním velice špatně kořenících vrb jív, kde je asi nutné rozmnožovat přes ty zelené řízky a stimulátorem.